Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kráčet ve stopách sv. Cyrila a Metoděje

29. 11. 2015

 

Všichni známe typickou siluetu brněnského Petrova, který je vedle Špilberku druhou dominantou a symbolem města. Možná bude pro mnohé překvapivou informací, že o tuto novogotickou podobu katedrály sv. Petra a Pavla v Brně se zasloužil mlynářský synek z Valašské obce Hrachovec u Val. Meziříčí František Bauer, správněji: kardinál František Saleský Bauer.

František totiž nepřevzal po otci mlynářské řemeslo, ale zvolil si kněžské povolání - a zazářil: stal se doktorem teologie, profesorem, vyučoval na Karlově univerzitě, byl jmenován biskupem brněnským, arcibiskupem olomouckým, kardinálem.

Byl velmi činný nejen na poli duchovním; podporoval umění, kulturu, vzdělanost, spolkovou činnost.

Např. roku 1914 zakoupil ze svých prostředků meziříčský zámek Žerotínů a daroval jeho severní trakt Družstvu lidového domu. (Divadelní sál ve známém „Liďáku“ si ještě dobře pamatují i mnozí z nás.)

V úvodu zmíněná přestavba Petrova je pouze jednou z mnoha stavebních aktivit, které inicioval ať už jako biskup brněnský, nebo arcibiskup olomoucký. František kardinál Bauer zemřel před sto lety (25. listopadu 1915) a je pohřben v olomouckém dómu sv. Václava.

 

Při cestě vedoucí z Valašského Meziříčí od zimního stadionu do Hrachovce stojí jeho památník. Tuto kamennou stélu zde v sousedství svého rodného domu nechal vztyčit sám kardinál Bauer, ne ke slávě své, ale na památku a jako poctu svým zemřelým rodičům. Dnes poblíž těchto míst slavného rodáka připomíná také nová ulice - Kardinála Bauera.

 

Kardinál Bauer se ke svému prostému původu vždy hlásil – mlýnské kolo se stalo součástí jeho znaku, a ač žil v době rakouskouherské monarchie, jeho biskupským heslem bylo: „Chci kráčet ve stopách svatého Cyrila a Metoděje.“ A že se o to skutečně snažil, to Ottův slovník naučný vyjádřil takto: „Statečně a neohroženě si vede na poli církevním i školském, vystupuje mužně na sněmech, v poradách biskupských i schůzích učitelských: zejména zasazuje se o to, aby slovanskému lidu na Moravě dostalo se rovného práva jazykového."Jako jeho předchůdce i kardinál Bauer navštívil Radhošť (r. 1906) a později se zasloužil o výstavbu silnice z Frenštátu na Pustevny. (V roce 1911 mu za to byla u tzv. Knížecí cesty odhalena pamětní deska).

 

jk